MUDr. Aneta S. Králová
Kyčelní kloub je největším kloubem lidského těla, který nese váhu celého trupu.
V průběhu evoluce, a přechodu z chůze po čtyřech na vzpřímenou chůzi po dvou, prodělal významné tvarové změny. Se vzpřímením a chůzí po dvou se také výrazně zvýšily nároky na jeho zatížení.
Proto je také spolu s bederní páteří nejnamáhanějším a také nejčastěji bolavým místem na našem těle.
Kyčelní kloub je dle tvaru kloub kulový. Jamka kyčelního kloubu (acetábulum) je součástí pánevního pletence v místě, kde srůstají tři kosti tvořící pánev. Na okraji jamky je vazivový prstenec – labrum, který jamku rozšiřuje. Hlavici kyčelního kloubu pak tvoří kost stehenní (femur) – nejdelší kost lidského těla. Hlavice je pokrytá chrupavkou, která chrání její povrch. Stabilita kyčelního kloubu je zajišťována mohutnými snopci vaziva a také svaly kolem kyčelního kloubu.
Tvar kyčelního kloubu se významně mění během našeho (ontogenetického) vývoje.
Změny probíhají s vertikalizací – od narození až do období samostatné chůze (prvních 15 měsíců života), kdy začínáme kyčelní klouby plně zatěžovat.
Pro optimální vývoj kyčelního kloubu je tak velmi důležité, abychom během našeho prvního roku prošli správně všemi fázemi vývoje. Například zvedání nožiček na zádech, vzpřimování v poloze na břiše, lezení po 4, šikmé sedy, obcházení nábytku do strany a další dovednosti, až po samostatný stoj a chůzi v prostoru. Pokud některou fázi přeskočíme, tvar kyčelního kloubu se nemusí vytvořit optimálně.
To je také důvod, proč pro vývoj kyčelních kloubů nejsou vhodná například chodítka nebo předčasné vodění dětí za ruce.
I po prvním roce života se kyčelní kloub dále mění a přetváří. Definitivní tvar je pak utvořen kolem 18. roku života.
Stejně tak, jako máme každý jinou délku končetin, barvu vlasů nebo tvar nosu, ani naše kyčelní klouby nejsou všechny stejné.
Rozdíly jsou dané dědičně (po rodičích), etnicky (jiný tvar kyčelních kloubů u indiánů a Evropanů), kulturně (pohybové zvyklosti), ale také našimi osobními pohybovými stereotypy (např. dlouhodobý sed mezi koleny v dětství).
Z toho vyplývá, že každý z nás bude mít jiné dispozice k provádění jógových pozic.
Někomu půjde skvěle virabadrásana 2 (bojovník 2) a virásana (sed mezi patami) mu bude činit nepřekonatelné obtíže, jiný zase v bojovníku 2 nebude moci za žádnou cenu udržet přední koleno v ose nad chodidlem a sed mezi patami bude využívat k odpočinku.
Tyto rozdíly jsou dány právě tvarem našich kyčelních kloubů.
Velmi zjednodušeně se dá říci, že lidé, kteří mají nohy do X, mají tendenci vtáčet špičky dovnitř a rádi sedávají do tzv. W sedu mezi koleny, mají stehenní kost natočenou dopředu (zvýšenou anteverzi). Mají pak omezenější zevní rotaci v kyčelním kloubu – proto jsou pro ně obtížnější pozice s „otevřením kyčlí“ – bojovník II, motýlek, ale třeba také lotosový sed. Tito lidé by měli více posilovat a aktivovat zevní rotátory (hýžďové svaly) a uvolňovat vnitřní stranu stehen.
Naopak lidé, kteří vytáčejí přirozeně nohy ven, mají nohy spíše do O, sedají rádi do zkřížených sedů, ale W sed mezi koleny (virásana) je pro ně nepříjemný, mají stehenní kost natočenou směrem dozadu (v retroverzi). U těchto lidí je omezenější vnitřní rotace. Tito lidé by měli zevní rotátory spíše protahovat.
Tuto tvarovou různorodost je třeba respektovat, pokud chceme, aby pro nás bylo cvičení jógy terapií. Nerespektování vlastní anatomie a vlastního těla může vést k předčasnému opotřebení a poškození kyčelních kloubů.
V maximálních polohách totiž dochází k neustálým drobným poraněním v místech, kde hlavice naléhá na okraj jamky. Chrupavka na povrchu hlavice je v tomto místě obrušována, kost pod ní narůstá, a tím se dále zhoršují mechanické podmínky v kloubu. Dochází při tom k nevratnému poškození chrupavky – k artróze.
Prevence bolestí kyčelního kloubu
- Respektujte svou anatomii a tvar svého kyčelního kloubu
- Respektujte bolest jako obranný mechanismus a necvičte do extrémních pozic
- Pevný základ – dbejte na správné postavení a oporu chodidel
- Vyvážené zapojení svalů
Aktivní zevní rotátory – stabilizátory kyčelního kloubu – zejména hýžďové svaly. Měli by pracovat v tzv. excentrické kontrakci. Při všech pozicích, kdy zatěžujete kyčelní kloub, dbejte na to, aby se hýžďové svaly nevtahovaly, nezkracovaly svou délku, ale byly oblé a pevné.
Protažené svaly přední strany stehen a bedrokyčlostehenní sval. Pokud jsou tyto svaly zkrácené, omezují rozsah pohybu v kyčelním kloubu a mění mechaniku chůze, běhu i ostatních pohybů – to vede k nadměrnému opotřebování. Pro protažení přední strany stehen a bedrokyčelního svalu využijte pozici bojovníka 3 s pokrčeným kolenem a lehce podsazenou pánví – vytahujte se za stydkou sponou vzhůru. Zkrácený berdokyčlostehenní sval zvyšuje hyperlordózu páteře. - Aktivní hluboký stabilizační systém páteře – aktivní břišní svaly a napřímená páteř – pokud je aktivní střed těla a páteř napřímená, trup se „nese sám“, je lehčí a nezatěžuje tolik kyčelní klouby.
- Zachovalý volný pohyb v kyčelních kloubech.
Při cvičení jógy bychom ve všech pozicích měli v kyčelních kloubech cítit určitou volnost – zachovalou možnost malého pohybu do všech směrů. Právě zachovalý pohyb je známkou toho, že kloub je správně centrován v jamce. - Abyste zbytečně nepřetěžovali kyčelní klouby, provádějte předklony s lehce pokrčenými (nezamčenými) koleny. Tím zlepšíte mechaniku předklonu a zajistíte lepší centraci kyčelních kloubů.
Když už kyčle bolí
Do oblasti kyčelního kloubu se mohou často propagovat bolesti z oblasti beder, například při výhřezu meziobratlové ploténky, které mohou bolest kyčelního kloubu simulovat.
Pokud bolest vychází skutečně z kyčelního kloubu, může být způsobená spasmem (bolestivým stažením) svalu kolem kyčelního kloubu, nebo přímo poškozením struktur uvnitř kloubu – měkkých tkání či chrupavky při artróze.
Typicky bolest kyčle vychází z hloubky, je cítit z boku nebo v třísle. Často je provokovaná určitým pohybem nebo polohou těla. Pro těžkou artrózu jsou typické noční bolesti.
Při poruchách kyčelního kloubu dochází nejprve k omezení hybnosti do extenze a zevní rotace.
--
Video lekci - S láskou k Vašim kyčlím, najdete spolu s dalšími v knihovně ONLINE JÓGY.
Zdroj: MUDr. Aneta Sládková Králová pro Jóga Dnes
Foto: Marek Kučera, Jóga Dnes